Bavlna pro oděvní průmysl
Bavlna se sestává z vláken, které pocházejí ze semen rostlin bavlníku. Bavlna má asi třetinový podíl na celkové světové spotřebě textilních vláken. Bavlník se za účelem získávání textilních vláken pěstoval již před tisíci lety. Jako důkaz o tom svědčí nálezy z oblasti Egypta či Mexika. Do Evropy se pěstování a zpracování bavlněného vlákna dostalo přibližně v 10. století. V 15. století se s bavlnou hojně obchodovalo mezi kontinenty. Významnými přístavy byly především Benátky a Antverpy. Avšak teprve v 18. století, po zavedení strojní výroby příze a představení dalších modernizačních strojů na zpracování bavlny, došlo k výraznému nárůstu spotřeby bavlněných vláken. Od té doby se spotřeba bavlny stále zvyšuje. Přibližně před pěti lety se průměrná spotřeba bavlny světově vyšplhala na úctyhodných 26 milionů tun ročně. Nevyrábí se samozřejmě jen z bavlněných látek, nezbytnou součástí textilní výroby jsou také bavlněné nitě https://www.prima-obchod.cz/produkty/textilni-galanterie/nite.
Po roce 2012 se začala pěstovat geneticky modifikovaná bavlna. Tomuto druhu bavlny údajně stačí menší míra ošetření pesticidy, měla by tedy být odolnější vůči škůdcům. Modifikovaná semena bavlny jsou však mnohonásobně dražší a navíc je zde riziko v podobě nepředvídatelných následků pro klasickou bavlnu. Oproti tomu organická bavlna se pěstuje bez použití chemikálií, a to ve snaze co nejvíce chránit životní prostředí.
Z organické bavlny se hojně vyrábí především oblečení pro kojence a malé děti, produkty pro zdravotnickou potřebu, výplně do matrací, ale samozřejmě i klasické oděvy. Je však nutno dodat, že organická bavlna nemá takovou výnosnost jako bavlna klasická či geneticky modifikovaná. Navíc jsou následná vlákna kratší a mají také menší pevnost. Pokud si uvědomíme, že na pěstování a následné zpracování bavlny je třeba určitá spotřeba vody a nutnost použití chemických prostředků, pak má bavlna z části méně příznivý vliv na zatížení životního prostředí.