Nakupování

Schody až do nebe

Schodiště mají mnoho podob. Jen pro určitý, specifikovaný okruh staveb se používají schodiště prefabrikovaná, vyráběná v sériích. A i ty a se po instalaci často odliší díky použitému zábradlí. Zábradlí se dělí podle svého umístění. Mohou být exteriérové, venkovní. Tato schodiště jsou náročnější na materiál, ze kterého jsou vyrobeny. Jsou totiž neustále vystaveny ne zrovna příznivým povětrnostním vlivům.

Venkovní schodiště

V průmyslových oblastech se k dešti, mrazu a naopak vysokým teplotám přidává vliv průmyslového spadu, kyselých dešťů a dalších vlivů, které ovlivňují vzhled i trvanlivost použitého materiálu. Interiérové schodiště takový těžký život nemají a tak škála a rozmanitost použitelných materiálů je daleko širší.

Interiérová schodiště mohou být v různých typech konstrukcí. Jde především o klasická schodiště, které jsou uchyceny v okolní konstrukci stavby. Vyžaduje-li si to ale zaměření interiéru, lze postavit, jakoby levitující, samonosná schodiště. Schodiště mohou být také odlišné podle půdorysu. Vejčité, spirálové, točité schodiště jsou si na první pohled velice podobné, ale v půdorysu se liší. No a posledním aspektem, kterým se zábradlí mohou dělit je použitý materiál na jeho realizaci. Může být jednolitý, například u celoskleněného zábradlí je tomu tak.

Skleněné schodiště

Dalším typem schodiště vyrobeného jen jednoho druhu materiálu je nerezové schodiště. A v neposlední řadě také schodiště celodřevěné.

Je asi zřejmé, že nejčastěji stavěné schodiště budou ty kombinované. Tedy co se použitého materiálu na jejich stavbu týče. Pokud nejsou samonosná, základním konstrukčním prvkem jsou nosné prvky, na které jsou přichyceny jednotlivé stupnice. Už tady dochází ke kombinaci železa, nosného prvku s dalším materiálem, ze kterého jsou vyrobeny jednotlivé stupně. Může jít o dřevo, sklo, nebo třeba i kamennou dlažbu položenou do ocelového rámu.